Pouť do Lurd

1. Vlaková pouť do Lurd

Ve dnech 12. – 18. 9. se konala první vlaková pouť Čechů a Slováků do Lurd (pořádaná cestovní kanceláří Miklas Tour), kde v těch dnech probíhaly oslavy stopadesátého výročí zjevení Panny Marie svaté Bernadetě. Odjížděli jsme z břeclavského nádraží, kde už byl přistavený vlak (slovenští poutníci se připojili až ve Vídni) a nás čekalo 32 hodin cesty přes Rakousko (Vídeň, Linz, Salzburg, Innsbruck), Švýcarsko (Ženevu) a celou Francii (Lyon, Avignon, Montpellier, Toulouse). Cesta byla dlouhá, ale v přítomnosti kněží, spolupoutníků a zároveň spolunocležníků uběhla celkem rychle. Je to opravdu zážitek slavit mši svatou ve vlaku, slyšet jen zvuk z rozhlasu (i když i ten nebyl vždy slyšet pořádně ;-)) a kněze vidět jen při přijímání Počasí přímo po příjezdu nám zrovna nepřálo, ale následující dny už bylo nádherně slunečno. Přímo v Lurdách jsme navštívili mši svatou, celebrovanou samotným svatým otcem Benediktem XVI. Měli jsme zaplacené „místenky“ (byl pro nás určen na prostranství před podiem celý sektor), ale i tak byl problém se tam přes velké zástupy lidí dostat. Jelikož nás, poutníků, bylo hodně, tak jsme byli rozděleni do skupin. Ta naše si vyrazila po mši svaté prohlédnout podzemní baziliku sv. Pia X. (kapacita je až 25 000 lidí) a projít si Jubilejní cestu. O naši skupinku se duchovně i průvodcovsky staral P. Valentin Karol Laburda OP, který nyní působí v Uherském Brodě jako kaplan.

 

       Jubilejní cesta

Jubilejní cesta vede ve čtyřech etapách městem až k poutnímu místu Lurdy.
Etapa 1: Farní kostel postavený po zjeveních, ukrývá několikero památek na starý farní kostel, jako je např. křtitelnice, kde byla pokřtěna Bernadeta. Toto místo připomíná, že Bernadeta náležela díky křtu křesťanské komunitě a svou aktivitou se podílela na životě farní obce.
Etapa 2: Cachot je místo, kde rodina Soubirousových v době zjevení žila. Toto místo připomíná, že chudí budou v křesťanské víře odměněni. "Blahoslavení, Ti kteří jsou chudí před Bohem, neboť jim náleží Království na nebesích."
Etapa 3: jeskyně
Etapa 4: Starý hospic. V kapli tohoto hospice šla Bernadeta k prvnímu příjímání. Toto místo připomíná důležitost svátosti eucharistie v křesťanském životě.

(převzato z http://cz.franceguide.com)

 

       Něco málo o sv. Bernadetě

Narodila se 17. února 1844 jako nejstarší ze šesti dětí. Bernadeta měla astma a bývala od dětství často nemocná. 11. února 1858, v roce, kdy byla u prvního sv. přijímání, sbírala s několika dívkami dřevo v lese u Lurd. Náhle uslyšela šumot a před jeskyní v Maissabielle spatřila chvějící se keře. Potom uviděla ve zlatavém oblaku postavu krásné ženy v dlouhém, bílém rouchu s růžencem v rukou. Paní se během pěti měsíců zjevila dívce celkem 18krát. Různě k ní promlouvala, připojovala se k její modlitbě a zpovědi. Tato paní, která se později představila jako Panna Maria, počatá bez poskvrny (Immaculata), vyzvala Bernadetu, aby se u jeskyně dal postavit kostel a 25. února 1858 ukázala dívce, kde má vyhrabat zapomenutý léčivý pramen....
...Roku 1866 byla Bernadeta přijata do řádu milosrdných sester v Nevers. Zde se ve věku 22 let učila číst a psát. V klášteře se obětavě starala o nemocné, pokud jí to její vlastní choroby dovolily. 16. dubna 1879 úplně vyčerpána zemřela ve věku 35 let.

(převzato z http://www.abcsvatych.com)

Nyní je tělo Bernadety (stále zázračně nemající náznaky rozkladu) vystaveno právě v klášteře v Nevers.

 

Následující den byl posledním, kdy byl v Lurdách přítomen Benedikt XIV., a tak jsme měli opět možnost zúčastnit se mše, kterou celebroval (tentokrát už jsme vyhrazené místo neměli). Poté byl volný program, tak jsme mohli navštívit místní lázně, samozřejmě napustit vodu z léčivého pramene nebo nakoupit v místních obchůdcích suvenýry. Možností byla spousta.

Poslední den byla dopoledne společná česko-slovenská mše svatá u Maissabiellské jeskyně, kterou sloužil světící biskup královéhradecký, Mons. Josef Kajnek. Na tento poslední den jsme si také naplánovali účast na světelném průvodu, který vedl od jeskyně (místa zjevení) až na prostranství před bazilikou Neposkvrněného početí. Během průvodu se zpívala píseň „Slyš, jaký to nad řekou“ v různých světových jazycích a zásluhou našich poutníků také v češtině. Také jsme se modlili růženec a jednotlivé desátky byly opět předříkávány v různých světových jazycích. Také zde zazněla čeština.

S koncem světelného průvodu skončila také naše pouť a další den v ranních hodinách jsme se vydali na zpáteční cestu z vlakového nádraží Lurdy směr Břeclav. Ve vlaku jsme opět prožili dvě mše svaté a musím říct, že spoluputující kněží to zvládli bravurně! Díky jim za obětavou službu!

 

Bazilika Neposkvrněného početí

Mše sv. se svatým otcem Benediktem XVI.

 

Česko-slovenská mše svatá a Mons. Josef Kajnek

 

 

Lurdy jako na dlani při pohledu z vrcholku Pic du Jer

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A to nejlepší na konec...

Tady jsme skoro všichni... Kdo mě najde, tak má u mě čokoládu podle svého výběru! To je výzva, ne? Vyhrává jen jeden a to ten, kdo bude první. Jméno (nick) výherce bude zde zveřejněno.